Pilíře suplementace, abychom odolali wau-aha-koučům svým vlastním rozumem

Dnešním dílem podcastu bych ráda poukázala na suplementaci s ohledem na to, proč je pro nás důležitá. A to nejen pro dobrý pocit, ale pro dobrou kondici našich buněk.

💡 Pojďme si projít základní principy, o které mi dává smysl opřít suplementaci každodenní rutiny, která dává smysl a beru ji jako základ pro populaci, která je nemocná, ne proto, že by měla málo jídla, ale proto že je podvyživená z hlediska mikronutrientů.

Ráda bych začala malým disclaimerem. Tato tematika je v 21. století velkým byznysem a je to taky často střet zájmů. Různé skupiny na sebe hází špínu. Existuje spoustu wau-aha-koučů, kteří dávají senzace jako na dlani ke snídani, k obědu a k večeři aniž by přemýšleli v kontextu toho, co moderní věda ukazuje, že jsou principy.

💡 Principy se většinou nemění tak často jako techniky, a proto je dobré o ně opírat své vědění a poznání.

→ Ono je totiž rozdíl, zda pozorujeme studie, v tom lepším případě, nebo to jen říkáme, že je pozorujeme.

→ Nebo máme prostudovanou biochemii, molekulární biologii, fyziku, fyziologii, farmakologii či obecnou chemii a veškerá tvrzení vztahujeme k zákonům, které dlouhodobě platí.

Pokud hledáte radu, ptejte se vždycky do hloubky, některé otázky s vámi dnes nasdílím. Tímto si dokážete rozlišit zdroje, ze kterých si necháváte radit. 🙂

Věřím, že vám toto téma pomůže v orientaci ohledně svého zdraví.

Poslední důležitá věc. Neberte mě jako dogma. Já rozhodně nevím všechno. Berte tyto informace a dejte si je do vlastního kontextu, konzultujte je s erudovanými osobami, hledejte k informacím kontext a skládejte si vlastní skládačku. To je to nejlepší, co pro sebe můžete udělat. <3

Stáhněte si skripta, vytiskněte a využijte při poslechu podcastu

Buňka je základem života

Jak už jsme si řekli v epizodě podcastu o fyziologii více do podrobností, buňka je pro lidský organismus něco jako jeden puzzle z celého obrázku.

💡 Základní stavební jednotka, jež kondice určuje zdraví člověka.

Pro dnešní eizodu bych si vzala z celé buňky několik částí:

1. Cytoplazmatickou membránu
2. Mitochondrie

Začneme zlehka – co to jsou mitochondrie a k čemu jsou dobré?

Mitochondrie můžeme přirovnat k malým elektrárnám uvnitř našich buněk. Mají své vlastní továrníky, kteří pracují na výrobě energie v podobě ATP. Tyhle továrníky najdete uvnitř buněk a jsou obklopeni dvěma membránami. Jsou to takové malé „buněčné elektrárničky“.

Tyhle továrníci mají různé oddělené prostory. Venku mají svoje „plotny„, které chrání jejich vnitřek. Uvnitř mají takový „taneční parket“, kde se točí a tvoří energii. Mají tam taky svoje „skladové prostory“, kde uchovávají důležité věci.

Co se tam děje?

• Do továrníků putují různé suroviny, jako cukry, tuky a aminokyseliny. Továrníci tyhle suroviny rozkládají a získávají z nich energii. Energie se pak přeměňuje na ATP, což je taková malá „buněčná baterka“. Ta baterka je pak využívána v různých buněčných procesech.
• Ale to není všechno! Továrníci jsou taky strážci. Snaží se ochránit buňky před škodlivinami a udržovat rovnováhu. Mají tam takové malé brýle a filtry, kterými odstraňují škodlivé věci a udržují buňky v pořádku.
• A nejenom to! Továrníci mají taky vliv na další procesy v buňce. Regulují například buněčné programované úmrtí, což je jakýsi buněčný sebevražedný mechanismus. Takže jsou to takoví malí „buněční manažeři“.
• A ještě mají další úkol – regulaci vápníku. Vápník je důležitý pro různé procesy v buňkách, a továrníci se starají o to, aby byla jeho hladina správně vyvážená.

Když známe lehčí popis, pojďme víc do hloubky

Předchozí popis mitochondrií jako továrniček na mnoho způsobů byl předskokan toho, abychom se pustili do podrobnějších sfér a hledali analogie k příběhu. 🙂

Mitochondrie jsou malé dvojitě membránové organely nacházející se uvnitř buněk. Jsou často označovány jako „energetické elektrárny“ buněk, protože jsou hlavním místem produkce energie v podobě adenosintrifosfátu (ATP).

Struktura mitochondrie:

• Vnější membrána: Tvoří vnější povrch mitochondrie a odděluje ji od okolního cytoplazmatického prostoru.
• Mezimembránový prostor: Je prostor mezi vnější a vnitřní membránou mitochondrie.
• Vnitřní membrána: Tvoří složitou vnitřní strukturu mitochondrie. Obsahuje mnoho bílkovin a enzymů, které jsou zodpovědné za procesy tvorby ATP.
• Matrix: Je vnitřní prostor mitochondrie, který je obklopen vnitřní membránou. Obsahuje mnoho enzymů, substrátů a mitochondriální DNA.

Funkce mitochondrií:

1. Produkce ATP: Nejdůležitější funkcí mitochondrií je produkce ATP pomocí procesů jako je oxidativní fosforylace a Krebův cyklus. Tyto procesy zahrnují rozklad organických látek (glukózy, mastných kyselin, aminokyselin) za uvolnění energie a vytváření ATP jako univerzální energetické formy, která se používá v buněčných procesech jako “platidlo”.
2. Regulace metabolismu: Mitochondrie jsou klíčové pro metabolismus buněk. Účastní se rozkladu glukózy, mastných kyselin a aminokyselin, což umožňuje uvolnění energie a tvorbu intermediárních produktů pro další metabolické procesy.
3. Oxidace mastných kyselin: Mitochondrie jsou zodpovědné za oxidaci mastných kyselin, což je proces, při kterém se mastné kyseliny rozkládají na acetyl-CoA a následně vstupují do Krebsova cyklu pro další produkci ATP.
4. Regulace apoptózy: Mitochondrie hrají klíčovou roli v procesu buněčného programovaného úmrtí, zvaného apoptóza. Uvolňují signální molekuly a aktivují enzymy, které spouštějí apoptotické mechanismy.
5. Regulace hladiny vápníku: Mitochondrie se podílejí na regulaci hladiny vápníku v buňkách. Vápník je důležitý pro mnoho buněčných procesů, a mitochondrie jej přijímají a uvolňují podle potřeby. Vápník je signální molekula pro mnoho signálních drah. Jinými slovy, chceme-li přesnést nějaký rozkaz, pak je možné, že tam budou figurovat vápníkové kationty.

A další…

V epizodě o suplementaci nás bude zajímat hlavně produkce ATP, která je složena z dějů:

1. Oxidativní fosforylace
2. Krebsův cyklus

Životní kruh v buňkách jménem Krebsův cyklus

Krebsův cyklus, také známý jako citrátový cyklus, je jako takový životní kruh v buňkách.

💡 Je to takový metabolický karneval, kde se všechny důležité látky potkávají a tancují spolu.

Představte si, že vstupujete na taneční parket Krebsova cyklu se svým partnerem Acetyl-CoA. Acetyl-CoA je taková zajímavá molekula, která vzniká z rozkladu glukózy nebo mastných kyselin. A teď se začne ta zábava!

• První taneční krok je s Oxalacetátem. Když se Acetyl-CoA setká s Oxalacetátem, spolu vytvoří kyselinu citrónovou. To je takový začátek celého cyklu.
• Pak se kyselina citrónová promění na Izocitrát a pak na Alfa-ketoglutarát. A co se tam stane? Uvolní se energie a vytvoří se nosiče elektronů, NADH a FADH2. To jsou takové malé energické bomby, které se budou používat dál.
• Dále přichází další taneční krok se Sukcinyl-CoA. Sukcinyl-CoA se promění na Sukcinát a ten na Fumarát. Ale počkat, tam je malý trik! Při těchto krocích se také uvolní další energie a vzniknou další nosiče elektronů.
• A teď přicházíme k poslednímu tanečnímu kroku, kde se Fumarát promění na Malát a nakonec se dostaneme zpátky k Oxalacetátu. A tím se cyklus uzavírá.
• Oxalacetát se regeneruje a je připraven na další kolo tancování s Acetyl-CoA.

Proč je tohle všechno tak důležitý?

💡 Krebsův cyklus je jako základní závodní dráha pro produkci energie v buňkách. Tohle je místo, kde se vytváří ATP, což je ta jednotka energie, kterou naše buňky potřebují.

⇒ A nejenom to! Krebsův cyklus je takový meeting point pro různé živiny. Tady se setkávají cukry, tuky a aminokyseliny a všechny se přeměňujou na Acetyl-CoA, který pak vstupuje do cyklu. Tímto způsobem Krebsův cyklus zajišťuje, že všechny látky jsou dobře využity pro energii.

💡 Shrňme si to: Krebsův cyklus je jako taneční parket v buňkách, kde se všichni zúčastnění baví, tančí a vytvářejí energii. Je to jakýsi buněčný karneval plný života!

Krebsův cyklus jazykem vědy

Krebsův cyklus, známý také jako cyklus kyseliny tricarboxylové nebo citrátový cyklus, je biochemický proces, který se odehrává v mitochondriích eukaryotických buněk. Tento cyklus je klíčovým krokem v metabolismu sacharidů, tuků a aminokyselin a slouží k produkci energie ve formě ATP.

• Význam:
  1. Krebsův cyklus je klíčový pro energetický metabolismus buněk, protože z něj plyne produkce ATP, která je základní jednotkou energetického přenosu.
     • Během jednoho oběhu Krebsova cyklu se uvolňuje energie ve formě redukovaných nosičů elektronů, NADH a FADH2.
     • Tyto nosiče elektronů jsou poté využity v dýchacím řetězci k produkci dalšího ATP prostřednictvím oxidativní fosforylace.
  2. Krebsův cyklus také slouží jako klíčový bod integrace metabolismu sacharidů, tuků a aminokyselin.
     • Sacharidy a mastné kyseliny jsou rozloženy na acetyl-CoA, který vstupuje do cyklu, zatímco aminokyseliny mohou být přeměněny na intermediáty Krebsova cyklu a vstoupit do něj.
     • Tímto způsobem Krebsův cyklus zajišťuje, že všechny tyto živiny jsou účinně využity pro produkci energie.

Další krok po Krebsově cyklu jako mejdan na festivalu

Oxidativní fosforylace může být přirovnána k výrobě elektrické energie na velkém hudebním festivalu. Představte si, že jste na takovém festivalu, kde se odehrává opravdu hodně akce.

1. Když vstoupíte na festival, začnete vnímat energii a vzrušení všude kolem. To je podobné jako přísun kyslíku, který je nezbytný pro oxidativní fosforylaci.
2. Potom, aby se udržela ta skvělá atmosféra a energie během festivalu, je potřeba mnoho elektrické energie. To představuje potřebu ATP, kterou tvoří oxidativní fosforylace. Je to jako zabezpečovací tým, který dodává energii na pódiu, osvětlení, ozvučení a všechny další potřebné systémy na festivalu.
3. A jak se to vlastně děje? Stejně jako na festivalu potřebujete zdroje paliva, abyste udrželi energii a zábavu po celou dobu. Organické látky, jako jsou cukry a tuky, slouží jako palivo pro oxidativní fosforylaci. Tyto látky jsou rozloženy a jejich energie je využita k vytváření ATP.
4. A jaké jsou výsledky tohoto procesu? ATP je jako malé baterky, které slouží k napájení různých aktivit na festivalu. Všichni umělci na pódiu, tanečníci, technici, diváci – všichni potřebují energii v podobě ATP k tomu, aby se mohli bavit a užívat si festivalu naplno.

💡 ⇒ Takže si představte, že oxidativní fosforylace je jako obrovský generátor na festivalu, který zajišťuje nekonečný tok energie. Bez ní by byl festival nudný a nezajímavý, protože by chyběla potřebná energie. Ale díky oxidativní fosforylaci je festival plný energie, vzrušení a nezapomenutelných zážitků.

Stejně jako Krebsův cyklus představuje životní kruh, kde jsou zdroje energie rozkládány a vytvářena ATP, oxidativní fosforylace je jako mejdan na festivalu, kde je energie dodávána neustále a vytváří nezapomenutelnou atmosféru.

Oxidativní fosforylace pro zvědavé hlavy

Oxidativní fosforylace, známá také jako dýchací řetězec, slouží k produkci energie ve formě ATP. Tento proces se skládá z několika kroků:

1. NADH a FADH2: Nejprve se v Krebsově cyklu a glykolýze generují molekuly NADH a FADH2. Tyto molekuly jsou bohaté na energii a slouží jako nosiče elektronů pro oxidativní fosforylaci.
2. Dýchací řetězec: Nosiče elektronů, tedy NADH a FADH2, vstupují do dýchacího řetězce, který se nachází na vnitřní membráně mitochondrie. Dýchací řetězec je složen z komplexů enzymů a proteinů, které společně pracují na přenosu elektronů.
   1. Zde se nachází koenzym Q10 (ubichinon nebo ubichinol). Je součástí dýchacího řetězce v mitochondriích. Nachází se v membráně mitochondrie a slouží jako další nosič elektronů. Koenzym Q10 přijímá elektrony od NADH a FADH2 a přenáší je na další enzymy v dýchacím řetězci. Tímto způsobem pomáhá přenášet elektrony po celém dýchacím řetězci a je důležitým faktorem pro správnou funkci oxidativní fosforylace.
3. Elektronový transport: Nosiče elektronů postupně předávají elektrony od jednoho komplexu enzymů k druhému v dýchacím řetězci. Při tomto procesu se uvolňuje energie, která je využita k pumpování protonů (H+) z mitochondriální matrix do mezimembránového prostoru.
4. Vytváření protonového gradientu: Pumpování protonů vytváří rozdíl elektrického potenciálu a koncentrace protonů mezi vnitřní a vnější membránou mitochondrie. To vytváří protonový gradient, který je potenciální zdroj energie.
5. ATP syntáza: Protony se vracejí zpět do mitochondriální matrix pomocí enzymu nazývaného ATP syntáza. Při tomto procesu je uvolněná energie využita k syntéze ATP z ADP (adenosindifosfát) a anorganického fosfátu.

Celkově lze tedy říci, že oxidativní fosforylace funguje jako elektronový transportní řetězec, který využívá energii uvolněnou při přenosu elektronů k syntéze ATP. Tento proces je zásadní pro produkci energie v buňkách a umožňuje správné fungování těla.

Proč je vhodné mluvit o mitochondriích a o Krebsově cyklu?

Některé důležité mikronutrienty – minerály a vitaminy podporují a účastní se Krebsova cyklu či dýchacího řetězce. Zde je jejich přehled:

• Minerály:
  1. Železo – Je nezbytné pro tvorbu enzymů cyklu, jako je cytochrom oxidáza, který je součástí dýchacího řetězce a přenáší elektrony. Železo je také klíčový pro tvorbu hemu, který je součástí enzymu nazvaného cytochrom P450, který se podílí na tvorbě acetyl-CoA.
  2. Měď: Měď je důležitá pro syntézu a funkci cytochromů, které jsou zase součástí dýchacího řetězce v mitochondriích. Pomáhá při přenosu elektronů a tvorbě energie.
  3. Zinek: Zinek je nezbytný pro stabilitu a funkci mnoha enzymů v mitochondriích, včetně enzymů, které se podílejí na energetickém metabolismu a tvorbě ATP.
  4. Mangan: Mangan je důležitý pro aktivitu mitochondriálních enzymů, včetně enzymů podílejících se na oxidativním stresu a tvorbě energie.
• Vitaminy:
  1. Vitamín B1 (thiamin) – Hraje důležitou roli v Krebsově cyklu. Je nezbytný pro enzymy pyruvátdehydrogenázy, které převádějí pyruvát (produkt glykolýzy) na acetyl-CoA.
  2. Vitamín B2 (riboflavin) – Je součástí koenzymu FAD (flavinadenindinukleotid), který je zásadní pro enzymy cyklu, jako je sukcinátdehydrogenáza a acyl-CoA dehydrogenáza.
  3. Vitamín B3 (niacin) – Je nezbytný pro tvorbu koenzymu NAD (nikotinamidadenindinukleotid) a NADP (nikotinamidadenindinukleotid fosfát), které jsou nosiči elektronů v Krebsově cyklu.
  4. Vitamín B5 (kyselina pantotenová) – Je součástí molekuly koenzymu A, který je nezbytný pro tvorbu acetyl-CoA.
• Koenzym Q10 – Látka, která je důležitá pro transport elektronů v dýchacím řetězci, který je spojený s oxidativní fosforylací. Nedostatek tohoto koenzymu může snížit efektivitu oxidativní fosforylace a tím omezit tvorbu ATP.

Tyto minerály a vitaminy jsou důležité pro Krebův cyklus, protože slouží jako kofaktory pro enzymy, které katalyzují jednotlivé kroky tohoto cyklu.

⇒ Bez nich by byla funkce Krebsova cyklu narušena, což by ovlivnilo energetický metabolismus a funkci buněk.

💡 A tak se lehce stává , že náš metabolismus buněk má nižší účinnost a nedokáže efektivně zpracovávat substráty a informace, které má k dispozici, to má pak vliv na velké procento dějů, které se v anšem těle dějí.

Co to znamená pro naše zdraví?

Když člověk nemá dostatek mikronutrientů pro správnou funkci mitochondrií, může to mít negativní dopad na různé aspekty zdraví. Mitochondrie jsou důležité pro energetický metabolismus buněk a jejich nedostatečná funkce může ovlivnit celé tělo.

Zde je několik možných důsledků nedostatku mikronutrientů v kontextu mitochondrií:

1. Snížená energetická produkce: Mitochondrie jsou hlavním místem produkce energie v podobě ATP. Nedostatek mikronutrientů, které jsou nezbytné pro funkci mitochondrií, může vést k nízké produkci ATP. To může způsobit únavu, ospalost a sníženou výkonnost. Člověk se může cítit vyčerpaný a bez energie.
2. Porucha metabolismu: Mitochondrie jsou klíčové pro metabolismus sacharidů, tuků a aminokyselin. Nedostatek mikronutrientů může ovlivnit tyto metabolické procesy a vést k nerovnováze v energetickém metabolismu. Například nedostatek vitamínů skupiny B, které jsou nezbytné pro Krebův cyklus, může omezit rozklad sacharidů, tuků a aminokyselin na energii.
3. Oxidativní stres: Mitochondrie jsou také spojeny s produkci volných radikálů, které jsou přirozeným vedlejším produktem energetického metabolismu. Pokud mitochondrie nemají dostatek mikronutrientů, které pomáhají neutralizovat volné radikály, může dojít k nadměrné tvorbě volných radikálů a oxidativnímu stresu. To může poškozovat buňky a způsobovat záněty, stárnutí a zvýšené riziko různých onemocnění.
4. Porucha buněčného signalizačního systému: Mitochondrie hrají také důležitou roli v buněčném signalizačním systému, který ovlivňuje různé buněčné procesy. Nedostatek mikronutrientů může narušit tento signalizační systém a ovlivnit buněčné funkce jako růst, diferenciaci a opravu.

Co je potřeba každý den přijmout pro pokrytí funkce mitochondrií?

Denní doporučené dávky (DDD) pro ovoce a zeleninu se liší v závislosti na věku, pohlaví a dalších faktorech. Obecně se doporučuje konzumovat minimálně 5 porcí ovoce a zeleniny denně v barvách duhy a bio kvality. Pokud člověk není ve stresu, je zdravý a plný energie.

Pokud jde o konkrétní množství, existují některé obecné pokyny, které mohou pomoci:

• Ovoce: Doporučuje se konzumovat 2-3 porce ovoce denně. Jedna porce odpovídá velikosti jednoho středně velkého kusu ovoce. Například jeden středně velký banán, jedno jablko, jedna hrst jahod atd.
• Zelenina: Doporučuje se konzumovat 3-5 porcí zeleniny denně. Jedna porce odpovídá asi jednomu šálku syrové zeleniny nebo půl šálku vařené zeleniny. Například jeden šálek špenátu, půl šálku vařené brokolice, jedno rajče atd.

Další mikronutrienty pro zajímavost:

• Vápník: 1000-1200 mg vápníku, což by odpovídalo přibližně 3-4 šálkům mléka nebo jogurtu, 100 g tvrdého sýra, 150 g tmavých listových zelenin (např. špenát) nebo 100 g sezamových semínek.
• Železo: 8-18 mg železa, což by odpovídalo přibližně 100-200 g jater, 100-150 g červeného masa, 100 g špenátu, 200 g fazolí nebo 100 g ovesných vloček.
• Vitamin C: 75-90 mg vitaminu C, což by odpovídalo přibližně 1 pomeranči, 1 kiwi, 1 paprice, 200 g brokolice nebo 200 g jahod.
• Vitamin D: 600-800 IU (mezinárodních jednotek) vitaminu D, což by odpovídalo přibližně 100-150 g lososa, 150 g sleďů, 200 g tuňáka nebo 2-3 vaječným žloutkům.
• Vitamin B12: 2.4 mcg (mikrogramů) vitaminu B12, což by odpovídalo přibližně 100-150 g masa, 150-200 g ryb, 2-3 vaječným žloutkům.

Koenzym Q10

Koenzym Q10 (také známý jako ubiquinon) je látka, která se přirozeně nachází v těle a má klíčovou roli v energetickém metabolismu. Je to součást elektronového transportního řetězce v mitochondriích, kde se podílí na přenosu elektronů a tvorbě ATP.

Koenzym Q10 má také významnou funkci jako antioxidant. Pomáhá chránit buňky před oxidativním stresem a poškozením způsobeným volnými radikály. Navíc má pozitivní vliv na zdraví srdce a cév, a podporuje imunitní systém.

⇒ Denní doporučená dávka (DDD) se obvykle pohybuje kolem 100-200 mg. Je však třeba poznamenat, že přesné množství koenzymu Q10 z potravin závisí na jejich obsahu a různých faktorech.

Pokud se podíváme na konkrétní potraviny, které obsahují koenzym Q10, níže je přibližný přehled množství koenzymu Q10 obsaženého v 100g dané potraviny:

• Losos: 0,9-1,3 mg
• Sardinky: 2,4-5,8 mg
• Hovězí maso: 2,6-4,9 mg
• Vepřové maso: 2,1-3,0 mg
• Vlašské ořechy: 2,3-3,3 mg
• Sezamový olej: 2,8-5,0 mg
• Slunečnicový olej: 1,3-2,0 mg

Funkce těla se mění s věkem

Množství koenzymu Q10 v těle se obecně snižuje s přibývajícím věkem. Přesný okamžik, kdy začíná tento pokles, není jednoznačně stanoven, ale většina studií naznačuje, že hladiny koenzymu Q10 začínají klesat kolem věku 30 let.

Některé faktory mohou ovlivnit snížení hladiny koenzymu Q10 v těle v průběhu let. Mezi tyto faktory patří genetické predispozice, vliv prostředí, stravovací návyky, životní styl a zdravotní stav.

Přirozený pokles koenzymu Q10 v těle může mít vliv na energetické procesy a celkovou funkci mitochondrií → To může přispět k pocitu únavy, sníženému výkonu a dalším příznakům spojeným se stárnutím.

Co si odnést do praxe v rámci mitochodrií

Jinými slovy, pro každého průměrného zdravě žijícího člověka já osobně pokládám za samozřejmost suplementovat v rámci prevence kvalitní multivitamín – ideálně s fytonutrienty, minerály a vitaminy.

---

Pokud vám někdo bude argumentovat, že to není potřeba, doporučuji se zeptat na některé z těchto otázek:

1. Kde v rámci Krebsova cyklu najdu kofaktory a enzymy a jaké to jsou? Z čeho se skládají?
2. Jak fungují mitochodndrie?
3. Kolik kcal by znamenalo denně přijmout, pokud bychom chtěli přijmout všechny důležité mikronutrienty pro naše tělo?
4. Jak probíhá přenos elektronů v rámci dýchacího řetězce a jaké proteiny / enzymy jsou k tomu potřeba?

Na základě odpovědí poznáte, jak moc můžete člověku důvěřovat ohledně jeho znalostí s přesahem a kontextu. Dejte mi vědět, jak jste dopadli. <3

---

Nároky na suplementaci multivitaminu

Nechci dělat reklamu jedné konkrétní firmě, ale ráda bych vám ukázala důležité pilíře při výběru, nad kterými bych nedělala kompromisy:

1. Kvalitní suroviny – přírodní a kvalitní suroviny pro výrobu svých produktů. Tyto suroviny jsou pečlivě vybírány a testovány, aby se zajistilo, že jsou bezpečné a účinné.
2. Vědecký výzkum – výzkum a vývoj na svých výrobních zařízeních a spolupráce s vědeckými institucemi, aby se zajistila nejvyšší kvalita a účinnost. A také spolupráce s nezávislými laboratořemi pro zachování transparentonosti.
3. Certifikace kvality
   1. Například certifikace Good Manufacturing Practices (GMP), které garantují, že výrobní postupy a zařízení splňují přísné normy a standardy.
   2. Nebo ISO 9001 certifikace, což je mezinárodní norma pro řízení kvality, která stanovuje standardy pro procesy a systémy, které firmy používají k zajištění kvality výrobků a služeb. Norma ISO 9001 se zaměřuje na řízení kvality v celém procesu výroby, od návrhu a vývoje produktu až po doručení a zákaznickou podporu.
4. Testování surovin: Pro ujištění, že neobsahují žádné škodlivé látky, jako jsou pesticidy, herbicidy nebo těžké kovy.
5. Testování v průběhu výroby a výsledného produktu: Jedná se o průběžné testování výroby, aby se ujistila, že produkty jsou v souladu se standardy kvality a bezpečnosti.
6. Ekologická výroba: Například solární energie, která snižuje spotřebu fosilních paliv a emise skleníkových plynů.
7. Udržitelné zemědělství: Například spolupráce s více než 80 000 farmáři z celého světa, kteří používají udržitelné zemědělské postupy. Například se snaží minimalizovat používání chemických hnojiv a pesticidů a spolupráce s farmáři, aby používali organické postupy, jako je rotace plodin a udržování zdravé půdy.
8. Snížení emisí: Převážně snížení emise skleníkových plynů minimalizací své spotřeby energie a emisí z výrobních procesů – například použití méně materiálů, výroba většiny výrobků v regionech, kde se nacházejí zdroje a využití obnovitelných zdrojů energie.
9. Recyklace a minimalizace odpadů: například použití recyklovaných materiálů – recyklované papíry, obaly z bioplastů a recyklovatelné hliníkové obaly.
10. Lokální zdroje: místní zdroje a suroviny, což snižuje dopad na životní prostředí spojený s dopravou a zahraničními obchodními vztahy a zvyšuje kvalitu suroviny.
11. Zodpovědné používání vody: minimalizace spotřeby vody v průběhu výroby – Například sběr dešťové vody – kapkové zavlažování
12. Seed to Supplement: jsem velkým zastáncem procesu „Seed to Supplement„. Tato iniciativa zahrnuje spolupráci s lokálními zemědělskými podniky a farmáři, aby se zabezpečila kvalitní surovina pro výrobu výrobku a aby se minimalizoval dopad na životní prostředí.

Ráda vám individuálně poradím, pokud se v tom sami neorientujete, ale nepotřebuji tu pro všechny dělat kolektivní univerzální postřik – jedno řešení a spása pro všechny. 😀

⇒ Cytoplazmatickou membránu si rozebereme příště, aby se vám z toho dneska nemotala hlava. 😊