PROČ? Je to tak důležitá otázka. Ať už děláš cokoliv a do čehokoliv se pouštíš, je zcela zásadní ptát se sebe, proč právě to, do čeho se chceš pustit, máš potřebu dělat?

TAK PROČ TEDA?

• Často přemýšlím, jak ušetřit své děti, tedy především dcery, které ještě nemám, před cestou, kterou jsem absolvovala, jak je udržet zdravé – tak aby měli co nejlepší možnou výbavu do života. První krok, který se snažím realizovat, je být tím NEJLEPŠÍM MOŽNÝM VZOREM. Dětem je úplně jedno, co říkáš, pokud to u tebe nevidí, budou jednou tvým obrazem, ať chceš nebo ne. Na co se chceš dívat ty?
• Druhým krokem je VZKAZ nebo ODKAZ. Střádané znalosti, které bych si přála vědět a nejspíš bych si pro ně byla ochotna urvat obě ruce, aby byly někde k dohledání. Mám potřebu ušetřit čas holkám, které zatím nevědí, že nevědí.
• Často si říkám, že spousta věcí, se kterými se můžu podělit, už ví každý v mém okolí, vždyť je to úplný základ! Pak se setkám s pár lidmi a zjistím …. Že někdy je to fakt KATASTROFA. Vidím věci, které dělají blízcí rodinní příslušníci a vím, jak to skončí za pár let. Co je ale horší, nemůžeš radit někomu, kdo poslouchá, ale nenaslouchá.
• Posledním důvodem je pokračovat v SEBEVZDĚLÁVÁNÍ a mít pořád na čem pracovat a dát tu možnost i lidem, kteří mají zájem.

Ta opravdová otázka by měla být – CHCEME BÝT ZDRAVÁ SPOLEČNOST? Chceme být součástí statistiky, která znamená do budoucna infarkt, mrtvice, rakovina a další chronická onemocnění? Budeme před sebou zavírat oči nebo se sobě postavíme čelem? Jak dlouho chceme žít aktivní život?

Celý tento koncept blogu a všech edukačních materiálů, které postupně ztvárňuji, je pojat jako DOPIS DO MINULOSTI A ZÁROVEŇ BUDOUCNOSTI. Komu? SOBĚ a SVÝM NEJBLIŽŠÍM. Protože mé patnáctileté JÁ opravdu dělalo to nejlepší, co v té době umělo, stejně tak, jako to děláme my všichni každý den, přesto několikrát narazilo čumákem přímo do zdi jak se ostatně můžeš dozvědět v mém příběhu.

Jsem každý den vděčná za všechny VÝZVY a PROBLÉMY, které mě utváří být silnější, každý ve svém životě zažijeme (překvapivě) ŽIVOT. Děje se nám, ať chceme nebo ne. Za tu řadu let (panebože, to je děsivý) – POKUD BUDEME (speciálně my holky) PŘEMÝŠLET NAD POVRCHNÍMI VĚCMI, nebudeme mít sílu ukázat své silné stránky v opravdových příležitostech. 

Život je víc než DIETA a CVIČENÍ.

Za mě je naprosto esenciální touha BÝT ZDRÁV – respektive být připraven a ne překvapen, právě to platí v dnešní situaci, kdy se všichni obáváme koronaviru, někdo méně a někdo více. Většinou je tento strach přímo úměrný našim vědomostem, a především vědomostí našeho zdravotního stavu.

Možná jsme trochu pozapomněli, že v přírodě PŘEŽÍVÁ TEN NEJSILNĚJŠÍ – vždy tomu tak bylo. Dnes máme možnost přežívat i v takovém stavu, který by v přírodě znamenal konečnou. No a najednou je to právě prevence, která rozhoduje, zda naše IMUNITA je dostatečně silná/vypěstovaná, nebo jestli jsem z jakéhokoliv důvodu dostal nálepku ohrožená skupina.

Především holky, buďme opět silné. Nebuďme tintítka a nemějme hlavu zavřenou v krabičce od kalorických tabulek. K čemu budeš pro svého prcka hubená se sixpackem, když mu nebudeš stačit a budeš nemocná?

Jedna věc je jistá, kdybych před sedmi lety věděla alespoň třetinu toho, co vím dnes, nafackovala bych si za svá rozhodnutí.

Ty tu cestu ale absolvovat celou nemusíš, můžeš si ji zkrátit a být mnohem silnější! 

A to není jen evoluční výhoda, je to něco, co už ti nikdo nevezme a co můžeš s klidným vědomím předávat dalším generacím.

Pojďme společně trochu poupravit zažité vzorce společnosti. Pojďme sdílet zdraví.

CHOVEJME SE TAK, ABYCHOM MOHLI ŽÍT ŽIVOT. NEŽIJME TAK, ABYCHOM JEN PŘEŽÍVALI.