Milá Káťo,

co kdyby ses nemusela vědomě podjídat? Co kdyby existoval stav, kdy jsi spokojená a nemyslíš 24/7 na jídlo? Co kdybys kvůli tomu nebyla otravná jak osina v zadku? Nebylo by fajn tuhle kontrolu pustit a nechat ji odejít?

Přesně tohle je můj vzkaz do minulosti – zamyslet se nad sebou a svým stavem.

To se takhle několik let snažíš držet pod kontrolou vědomé podjídání, abys jako už konečně zhubla a byla DOST. A pak se začneš ptát, jak je to sakra možný, že furt nic? Co je jako špatně, že to má spíš opačný efekt? No, a tak se každým nepovedeným pokusem dostáváš hlouběji do depky.

A pak tě jednoho dne osvítí archanděl Gabriel a cvakne ti… Hele a já ale takhle žít nechci, ne?

Takže jsem hledala způsoby, jak pryč z uzavřeného kolečka DIETA -> PŘEŽÍRAČKA -> REŽIM -> PŘEŽÍRAČKA -> TVRDÁ PRÁCE -> PŘEŽÍRAČKA -> DEPKA -> DIETA.

Víš, co bylo tou jedinou možností?

UZDRAVIT TĚLO, MYSL A ZAČÍT ZNOVU A LÉPE.

Co to znamenalo v praxi?

• Povolit vědomou kontrolu a nechat obsesi v klidu odejít
• Zaměřit se na PRINCIPY
• Změnit si svůj FOKUS a primární CÍL
• Přijmout sebe a své tělo takové, jaké je
• Přijmout ZMĚNY, které se stanou

Povolení vědomé kontroly

Je to opravdu těžký, když několik let žiješ každý den v kontrole, že si můžeš dát přesně 50 g vloček, 150 g jogurtu a 120 g banánu, prostě postupně zapomínáš, jaký to je, když ráno vstaneš a prostě si dáš to, na co máš chuť. Někomu to přijde úsměvný, no zas taková prdel to není 😁

Stavíš si vlastní strachy, které se bojíš překonat. Proč to celé podstupuješ? Protože tvá velká obava je… ÁÁÁ, PANEBOŽE, PŘIBERU! Jinými slovy, co si o tom pomyslí ostatní? A jsou to do jisté míry domněnky, ale do jisté míry… máš pravdu.

Když zvýšíš příjem energie třeba o dvojnásobek, nějakou reakci to udělá, ale neznamená to 50 kg nadváhy za týden, to fakt ne 😄

Principy velí světu!

Co je teda tvůj cíl? Umíš si představit, že takto žiješ svůj život i za 20 let? Jestli ne, pravděpodobně to není udržitelný systém, co sis zvolila.

Principy známe všichni a – tramtadadá – neočůráš je. Strava je jednoduchá, ta otázka je spíš, jaká je tvoje MOTIVACE, abys tyhle věci aplikovala a zažila si je pod kůži? Hubený tělo? Tak to držím palce, mně to nefungovalo několik let… Krátkodobě zhubneš na pár měsíců v podstatě čímkoliv, ale dlouhodobě ne.

Pro mě znamenalo rozhodnutí, povolit otěže, pár věcí:

• Budu moct mít děti
• Budu zdravá v mnoha ohledech – napravit si trávení, psychiku, vyřešit kontinuální únavu a neschopnost soustředit se – snažit se o hormonální rovnováhu – tak aby tělo začalo znovu vysílat správné signály ve správnou chvíli.

Ano, menstruace a plodnost je docela choulostivá věc a hodně holek s tím bojuje – menstruace je v podstatě kosmetická funkce těla – pokud máš nedostatek energie, tělo první zaútočí na štítnou žlázu a pak na reprodukční orgány. Tedy – hapruje ti menstruace? Pravděpodobně ani štítná žláza nebude alright.

Tudíž, co bylo potřeba?

ZAČÍT SE SOUSTŘEDIT NA KVALITU – jíst opravdové jídlo a NEŘEŠIT KVANTITU – pokud jíš opravdové jídlo, je ohromně těžké se přejídat. Náš organismus má určité fyziologické záklopky, které jsou funkční, pokud jíš základní přirozené potraviny – ZELENINU, OVOCE, OŘÍŠKY, VAJÍČKA, MASO, OLEJE, BRAMBORY…

Fokus správným směrem

Jak již bylo zmíněno – co je tvá motivace a jaký máš důvod?

Pokud je postava tvým hlavním PROČ, nebude to dlouhodobě fungovat, TEČKA.

Mám tě ráda

Tak a teď si zatleskej, jestli se máš ráda! Spočítala bych na prstech jedné ruky, kolik žen v mém okolí se má přirozeně rádo. Sakra, ženská, vážně je vzhled to jediné, co je tvou HODNOTOU? Jestli ano, tak se ukazuje, že ten problém tkví v úplně jiné oblasti, než je STRAVA a POSTAVA.

Co děláš proto, abys zvyšovala své sebevědomí a hodnotu? Kolikrát za týden se na sebe podíváš a řekneš si, že jsi na sebe pyšná a proč? Kolikrát se obejmeš a poděkuješ za to, jak se tělo vypořádává s tím, jakej mu dáváš kouř?

Já jsem to moc často nedělala.

Daň za blbost

Nejtěžší překážkou pro mě bylo uvědomění si, že přijdou nevyhnutelné změny. Ano, jakmile povolíš uzdu kontrole, nebudeš hned vědět, kolik je tak akorát. Tvé tělo najednou bude chtít všechny ty chutě, které dlouho nemohlo ochutnat, a je jen na tobě, jak to zvládneš ukočírovat. Teď už ale v jiném slova smyslu, ukočírovat KVALITU potravin, ne MNOŽSTVÍ. To je totiž ten jediný FOKUS a VĚDOMÁ KONTROLA, která je potřeba!

Byla jsem tedy ochotna se ze svého komfortu v nekomfortu přesunout do mnohem většího nekomfortu, a to PŘIBRAT. Noo, co si budeme, nebylo to příjemné, ale jako vždycky, pokud ty víš, proč to děláš, tak za rok budou čumět všichni ostatní.

A tak jsem byla ochotna podstoupit tento několikaměsíční proces, kdy jsem přibírala pár kilo, pak se to ustálilo a najednou to šlo dolů – úplně přirozeně.

Teď si nepředstavuj +20 kg, moje představa je kolem 5-7 kg, hrozně moc záleží, jaký je tvůj výchozí stav.

Takže dneska po cca půl roce od rozhodnutí jsem v bodě, kdy jsem spokojená, je mi úplně jedno, jak a co se stane, ale jsem si jistá jen tím, že za rok se teprve ukáže, co všechno je možné s tělem provést. To, co je moje spokojenost už teď, je úplný začátek toho, kde to bude za další půl rok. A to je skvělá vyhlídka!

Jaké měl tento proces pro mě benefity?

• Nemám vlčí hlad.
• Když na to přijde, nemám problém mít osm hodin rozptyl mezi jídly a jsem v pohodě.
• Poznala jsem, jaký je rozdíl mezi nacpání se sacharidy a přílohami a tím, když nahradíš tento zdroj více tuky. Jedeš jak mašina, tomu ver.
• Pocity štěstí everyday. To je spojené s více aktivitami, které dělám. Ale pro mě je to vážně pocit vítězství, když tě něco dlouhou dobu trápí, a najednou, je to dobrý!
• Zdraví… k tomu není co víc dodat.

Point článku

Co je dnešní hlavní point článku? Pokud jsi v podobné situaci, SEBER ROZUM DO HRSTI a pojď se s tím poprat. Je to tak jednoduché! A víš ty co? Stačí to vyřešit jen JEDNOU V TVÉM ŽIVOTĚ.

Neboj se zavřít jedny dveře proto, abys mohla otevřít dveře jiné. Ty, které tě dovednou k něčemu, co ještě neznáš a co bude ještě lepší, než máš teď.

A co bych vzkázala svému starému já? NEBUĎ BLBÁ, NEBOJ SE – everything’s gonna be alright.